Už tento týden, od půlnoci z pátku na sobotu (od 27. března 2021), začne nové sčítání lidu, domů a bytů. To poslední proběhlo před 10 lety, v roce 2011, a již tehdy byla významná část formulářů vyplněna a odevzdána elektronicky. Základem však tehdy ještě byly klasické listinné („papírové“) formuláře a potřeboval je i ten, kdo „sčítal“ elektronicky – našel na nich tzv. potvrzovací kód, přes který se teprve dostal k elektronickému formuláři s možností vyplnění. Tím se vlastně tehdy řešila identifikace a autentizace.

Doba ale pokročila a dnes je tomu naopak: základní je sčítání elektronickou cestou a vyplňování klasických „papírových“ formulářů je vlastně jen doplňkovým řešením pro ty, kteří elektronickou cestou jít nemohou, nechtějí, či to jen nestihli. A místo potvrzovacích kódů, dříve distribuovaných po papírových formulářích, dnes nastupuje elektronická identifikace a autentizace.

Změna je i v načasování celého sčítání: to nyní proběhne ve dvou etapách. Tou první bude vyplňování formulářů elektronickou cestou, v době od 27. 3. 2021 do 9. 4. 2021. Ten, kdo v této době nebude „sečten“ elektronicky, bude mít možnost – vlastně dokonce povinnost – vyplnit příslušný formulář „na papíře“. K tomu je určena druhá etapa, od 17. 4. do 11. 5. 2021.

Rozdílů oproti předchozímu sčítání je ale více. Zatímco tehdy se vyplňovaly až tři různé formuláře (Sčítací listy osoby, Bytový list a Domovní list), letos je formulář reálně jen jeden. Vzor jeho listinné podoby, i s nápovědou a vysvětlivkami, najdete zde. S tím souvisí i významná redukce v počtu otázek: zatímco před 10 lety jich bylo 47, letos jich je jen 23. A to díky tomu, že některé skutečnosti se v rámci sčítání již nezjišťují, zatímco jiné si statistici dokáží zjistit sami, z informačních systémů veřejné správy (například údaje o domech a bytech ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, neboli tzv. RUIANu).

Tento článek ale není o tom, co se v rámci nadcházejícího sčítání zjišťuje, resp. jaké informace jsou získávány (to lze najít v již zmiňovaném vzoru listinného formuláře). Zde se budeme věnovat „proceduře“ – tomu, jak bude probíhat elektronická podoba sčítání, z pohledu tzv. respondentů. Neboli těch, kteří skrze vyplňování formuláře odpovídají na kladené otázky (proto respondenti, z latinského responsum pro odpověď). 

Jeden formulář vládne všem

Základní pojmy a vztahy, nutné k pochopení elektronického sčítání, si můžeme přiblížit pomocí následujícího obrázku. Jeho základem je sčítací formulář, o kterém již víme, že může mít i listinnou (resp. „papírovou“) podobu, se kterou se – v případě potřeby – pracuje až ve druhé etapě (od 17. 4. do 11. 5. 2021).

Zde nám ale jde o elektronickou podobu sčítacího formuláře, se kterou se pracuje v první etapě (od 27. 3. do 9. 4. 2021). Důležité je, že tento formulář existuje pouze v interaktivní online podobě – v tom smyslu, že jej můžete vyplňovat pouze online (tj. s funkčním přístupem k internetu) prostřednictvím browseru nebo mobilní aplikace (která bude dostupná pro Android a iOS na příslušných app storech). Nemůžete si takovýto formulář nějak stáhnout, vyplnit ho offline a pak zase nějak odeslat. Dokonce si nemůžete ani nějak uchovat opis (kopii) formuláře, který jste již vyplnili a odeslali. Důvodem má být hlavně obava o bezpečnost informací, aby se někde (třeba i na veřejně dostupných počítačích) „neválely“ zapomenuté formuláře s vyplněnými osobními údaji.

Z pohledu respondentů to možná je trochu méně pohodlné, ale má to významnou přednost i v tom, že formulář může být interaktivní (reagovat na zadávané údaje), může obsahovat interaktivní nápovědu (zde konkrétně jde o chatbot), a především může průběžně provádět nejrůznější kontroly. Při obrovském rozsahu sčítání, které zahrnuje celou populaci ČR, má každá dopředná eliminace chyb významný přínos a usnadňuje následné zpracování vyplněných formulářů.

I když si ale nemůžete sčítací formulář sami stáhnout a pracovat s ním offline způsobem, stále ho nemusíte vyplnit „na jeden zátah“. Vyplňování můžete (i opakovaně) přerušit, rozpracovaný formulář si nechat (na serveru) uložit a později se k němu zase vrátit – například pokud zjistíte, že nemáte k dispozici některé z požadovaných údajů, a potřebujete si je mezitím zjistit.

Jak si záhy ukážeme, konkrétní postup se trochu liší podle toho, jak se respondent přihlašuje.

Na vyplňování se mohou podílet i další osoby

Jeden a tentýž formulář můžete dokonce přenechat k dovyplnění další osobě. Tady si dopředu řekněme, že ve formuláři se vyplňují údaje o všech (sčítaných) osobách, které žijí ve stejném obydlí jako respondent (ne nutně ve stejné domácnosti). Ovšem respondent o nich nemusí vědět vše, co je potřeba vyplnit. Nebo tyto další osoby mohou chtít vyplnit údaje o sobě raději samy (z jakéhokoli důvodu). Třeba když několik studentů sdílí jeden pronajatý byt.

Tato možnost („dovyplnění“) má samozřejmě svá pravidla. Například to, že respondent musí alespoň vyjmenovat tyto další osoby (zadat jejich jméno a příjmení) a uvést i rok jejich narození. Pak může formulář odeslat i bez vyplnění požadovaných údajů o těchto dalších osobách a nechat dovyplnění na nich.

Po technické stránce to funguje tak, jak naznačuje následující obrázek: respondent, který založil a začal vyplňovat sčítací formulář, nechá vygenerovat odkaz na tento konkrétní (částečně vyplněný a již odeslaný) formulář. Jde o prosté URL, které může poslat příslušným dalším osobám jakkoli (např. mailem).

Příslušná další osoba pak využije tento odkaz k získání přístupu k částečně vyplněnému formuláři. Po prokázání své identity pak může pokračovat v jeho vyplňování za sebe a případně i za další (dosud nevyplněné) osoby. Z dříve vyplněných údajů, o obydlí i dalších osobách a jejich členění do domácností, přitom nevidí nic (kromě prostého výčtu spolubydlících osob pro možnost ověřit si, že dovyplňuje správný formulář).

Takováto možnost dovyplnění (elektronickou cestou) je dostupná v průběhu první etapy (od 27. 3. do 9. 4. 2021). Pokud ji příslušná osoba nevyužije, může to napravit (vlastně musí, vzhledem k povinné účasti na sčítání) ještě ve druhé etapě na listinné podobě formuláře.

Co popisuje sčítací formulář?

Konkrétní obsah sčítacího formuláře je již nad rámec tohoto článku (podrobněji viz zmiňovaný vzor listinného formuláře). Pro potřeby tohoto článku si pouze upřesněme to, co již naznačují výše uvedené obrázky. Tedy že sčítací formulář je jen jeden a „pokrývá“:

• jedno obydlí (nejčastěji byt, rodinný dům, atd.)
• všechny osoby, které v daném obydlí pobývají (viz „sčítané osoby“ na obrázku)
• rozdělení osob do domácností

K tomu si dodejme, že „rozdělení do domácností“ je myšleno ve smyslu samostatného hospodaření. Tedy společné či oddělené „kasy“. Protože v jednom obydlí (např. dvougeneračním rodinném domě) mohou žít dvě generace, které hospodaří samostatně.

Dále: rozhodným okamžikem pro požadované údaje je půlnoc z 26. na 27. března 2021. Důležité také je, že sčítání nezkoumá „právní“ aspekt bydlení, ve smyslu místa, kde je někdo hlášen k trvalému či přechodnému pobytu. Uvádí se místo, kde skutečně pobývá.

Kdo a jak se musí sečíst

Nyní si již můžeme říci, kdo a jak by se měl stát respondentem a založit a začít vyplňovat elektronický sčítací formulář. Důležité je, že to nemusí být každý, kdo má povinnost „být sečten“ – což jsou všichni občané ČR s trvalým pobytem, ale i cizinci s pobytem nad 90 dnů (podrobněji přímo u zdroje).

Povinnost „být sečten“ skutečně neznamená, že by každý nositel této povinnosti musel být respondentem a musel založit (vytvořit) a vyplnit samostatný sčítací formulář. Zjednodušeně je to tak, že údaje o něm – jako o „sčítané osobě“ – se musí objevit v některém sčítacím formuláři. A to konkrétně v tom formuláři, který se týká jeho obydlí (ve kterém skutečně bydlí).

Elektronický sčítací formulář tak může založit (a respondentem se stát) kdokoli, kdo pobývá v konkrétním obydlí. Nejčastěji to bude jeden ze členů rodiny, který:

• vyplní požadované údaje o obydlí
• vyjmenuje všechny osoby, které žijí ve stejném obydlí
• rozřadí vyjmenované osoby do jednotlivých domácností
• uvede požadované údaje ke své osobě

Dále se respondent musí rozhodnout, zda sám vyplní požadované údaje i o dalších („sčítaných“) osobách z formuláře. Může tak učinit plně (tj. vyplnit všechny požadované údaje za všechny ostatní sčítané osoby), nebo jen částečně (vyplnit všechny údaje jen za některé osoby), nebo vůbec (nevyplňovat žádné údaje za žádné další osoby). V prvním případě pak může odeslat formulář jako „plně vyplněný“. V ostatních dvou případech jej také může odeslat – jako „částečně vyplněný“.

V případě částečně vyplněného formuláře platí to, co jsme si již naznačili výše: respondent může nechat vygenerovat odkaz na částečně vyplněný formulář a ten poslat dalším osobám k dovyplnění. Ti jej pak mohou (v průběhu první etapy, tj. do 9. 4. 2021) dovyplnit elektronicky. Pokud se tak nestane, mají povinnost tak učinit „papírovou cestou“ (na listinném formuláři).

Kde a jak začít?

Po této teoretické průpravě si již můžeme ukázat praktický způsob práce s elektronickým sčítacím formulářem z pohledu toho, kdo se ujme role respondenta.

Pokud se respondent vydá cestou webových stránek (tj. nikoli cestou mobilní aplikace), může začít na oficiálních stránkách letošního sčítání, na https://scitani.cz/, nebo na https://onlinescitani.cz. Odsud by (od 27. 3.) měla být dostupná možnost přihlášení ke sčítacímu formuláři v podobě dle následujícího obrázku.

Respondent má nyní tři možnosti přihlášení:

• přes NIA
• přes datové schránky (ISDS)
• pomocí osobního dokladu

V případě volby „přes NIA“ je možné využít také tzv. bankovní identitu – díky tomu, že provozovatel služby (ČSÚ) je státním orgánem, viz minulý článek o omezeních bankovní identity. Požadována je úroveň „značná“, což znamená, že lze využít takové prostředky (pro elektronickou identifikaci), které mají tuto úroveň či úroveň vyšší. Nelze tedy použít (a není ani nabízena) možnost přihlášení přes ČSOB pomocí tzv. rychlého přístupu.

Rozsah předávaných údajů (o respondentovi) vidíte na následujícím obrázku: jde o jméno a příjmení, datum narození a typ a číslo osobního dokladu. Povšimněte si, že mezi údaji není nic o bydlišti, ačkoli by mohlo – ale to by bylo právě ono bydliště v právním slova smyslu („adresa pobytu“, uchovávaná v základním registru obyvatel), které však nemusí korespondovat s tím, na co se sčítání ptá: kde dotyčná osoba k rozhodnému okamžiku skutečně žije. Proto se místo pobytu nijak nepředvyplňuje, ale vyplňuje „ručně“.

V případě přihlašování přes datové schránky je tomu obdobně. Jen je třeba pamatovat na to, že zde musí jít o (vlastní) datovou schránku nepodnikající fyzické osoby (DS FO). Není možné využít (vlastní) datovou schránku podnikající fyzické osoby (DS PFO), stejně jako „profesní“ datové schránky (např. advokátů, daňových poradců atd.). Ani možnost přihlášení k jakékoli „nevlastní“ datové schránce (např. jako pověřená osoba či administrátor).

Zajímavá je možnost přihlášení jen pomocí osobního dokladu. To je „úniková možnost“ pro všechny, kteří nemohou (či jen nechtějí) využít jednu z výše popisovaných možností. Zde stačí uvést jen typ a číslo osobního dokladu a také datum narození. Server pak provádí kontrolu správnosti zadaných údajů.

Dalším možným výchozím bodem pro přihlášení bude dlaždice na Portálu občana, umožňující přímý proklik do sčítacího formuláře v roli (již přihlášeného) respondenta. 

Cesta přes Portál občana je pochopitelně schůdná jen pro toho, kdo se může k tomuto portálu přihlásit přes NIA (alespoň s úrovní „značná“). Není schůdná pro toho, kdo by se chtěl přihlásit jen pomocí svého osobního dokladu (ve výše popisovaném smyslu) či prostřednictvím datové schránky.

Co se stane, když se přihlásíte

To, co se stane po úspěšném přihlášení, může být závislé na předchozí aktivitě téže osoby. Hlavně kvůli výše popisované možnosti vrátit se k rozpracovanému, ale ještě neodeslanému formuláři.

Ukažme si proto nejprve, jak je to s ukládáním rozpracovaného formuláře: pokud jste právě přihlášeni pomocí osobního dokladu (tj. nikoli přes NIA či ISDS, ani přes Portál občana), musíte si pro uložení rozpracovaného formuláře sami zvolit a zadat vlastní heslo k této verzi formuláře. Jste-li právě přihlášeni přes NIA či ISDS, žádné heslo nezadáváte.  

Jde o určitou „kompenzaci“ toho, že při přihlášení pomocí osobního dokladu je uživatel autentizován (resp. jeho skutečně identita je ověřena) jen velmi slabě, pokud vůbec. Navíc je to spojeno s rizikem, že oprávněný uživatel (respondent), který si uložil rozpracovaný formulář, může své vlastní heslo zapomenout – a v takovém případě je pro něj rozpracovaná verze ztracena a musí začít vyplňovat celý formulář znovu. 

Důsledek pro přihlašování je pak ten, že když se respondent přihlašuje pomocí osobního dokladu, musí sám rozhodnout, zda se chce vrátit k dříve uložené rozpracované verzi formuláře (pokud existuje a pokud zadá správné heslo). Jinak začíná s novým (prázdným) formulářem.

Pokud se respondent přihlašuje pomocí NIA či ISDS, systém sám pozná, zda má, či nemá uloženou nějakou rozpracovanou verzi formuláře, a podle toho mu nabídne buď tu, nebo nový (prázdný) formulář.

Po úspěšném přihlášení (k novému a prázdnému formuláři) je uživatel stručně seznámen s tím, co ho čeká a co by měl udělat. K dispozici má i chatbot, se kterým se může poradit (ten je k dispozici i před přihlášením, aby pomáhal i s ním).

Jak se zadává obydlí?

Respondent, který začíná s novým formulářem, musí nejprve vybrat, zda bydlí v ČR (a pak bude vyplňovat údaje o příslušném obydlí), nebo zda žije v zahraničí (a pak vyplňování údajů o obydlí přeskakuje).

Připomeňme si, že údaje o obydlí (resp. o pobytu/bydlení k rozhodnému okamžiku) se nijak nepředvyplňují. Pokud jsou požadovány, respondent je musí uvést sám. K dispozici přitom má účinný našeptávač, čerpající z dat od RUIANu a dalších informačních systémů. Po zadání části adresy mu jsou nabídnuty celé konkrétní adresy připadající v úvahu a mezi nimi vybírá tu správnou.

Následuje ještě upřesnění, o jaký druh obydlí se jedná.

V případě bytů v bytových domech našeptávač dokáže nabídnout seznam bytů, mnohdy i s uvedením jejich vlastníků – a mezi nimi pak respondent jednoduše vybírá.

Kromě toho respondent odpovídá na řadu otázek ohledně samotného obydlí, například u bytu uvádí počet místností, velikost atd. Znovu si dovolím odkázat na vzor listinného formuláře, kde lze nalézt všechny kladené otázky.

Sčítané osoby a jejich rozdělení do domácností

Po úspěšném vyplnění údajů o obydlí (či jejich přeskočení u občanů ČR v zahraničí) následuje vyplnění údajů o osobách, které k rozhodnému okamžiku bydlely v daném obydlí.

Prvním krokem je vytvoření výčtu všech takovýchto osob. Přesněji: přidání dalších osob na příslušný seznam, protože na jeho prvním místě (a Osobou 1 ve smyslu listinného formuláře) je vždy respondent. Tedy ten, kdo se přihlásil, založil nový formulář a začal jej vyplňovat.

Jakmile je seznam úplný, následuje dotaz na to, zda všechny osoby tvoří jednu domácnost (chápanou ve smyslu společného hospodaření).

Pokud ne, musí respondent rozčlenit osoby na seznamu do jednotlivých domácností.

Vyplňování údajů o sčítaných osobách

Každá osoba, které se povinnost sčítání týká, by na konci celého sčítání měla být uvedena (jako sčítaná osoba) na jednom formuláři a požadované údaje o ní by měly být vyplněny. Jak jsme si ale již řekli, neznamená to, že když ji nějaký respondent uvede v seznamu sčítaných osob, že již on musí o ní vyplnit všechny požadované údaje. Může to řešit přes výše popisovaný odkaz a nechat dotyčnou osobu, ať si své údaje vyplní sama, elektronicky. Případně tak může učinit ještě prostřednictvím listinného formuláře, v rámci druhé etapy.

Pro možnost odeslání elektronického formuláře je ale nutné, aby respondent vyplnil požadované údaje alespoň o své vlastní osobě.

Pokud respondent vyplní údaje jen o sobě, bude odeslaný formulář pouze částečně vyplněný. Stejně jako v případě, kdy respondent vyplní údaje o sobě i o některých dalších osobách, ale nikoli o všech.

Jak naznačuje i předchozí a následující obrázek, vygenerovat odkaz na částečně vyplněný formulář lze až po odeslání tohoto formuláře.

Znovu si připomeňme, že jakmile je vyplněný formulář odeslán, již se nelze k jeho obsahu vrátit a měnit ho. Dokonce ani si ho nechat zobrazit či pořídit nějaký opis. Jedinou možností tak je udělat si nějaký screenshot ještě před odhlášením, kdy se nabízí možnost zobrazení vložených údajů.

A i ten, kdo získá odkaz na již odeslaný formulář, neuvidí nic z toho, co je v něm vyplněno – s jedinou výjimkou, kterou je prostý seznam sčítaných osob na tomto formuláři. Což by měli být lidé, kteří k rozhodnému okamžiku sdíleli společné obydlí. To aby si mohl zkontrolovat, že dostal odkaz na správný formulář.

Jaké údaje o sčítaných osobách se (před)vyplňují?

Na závěr se ještě stručně vraťme k tomu, jaké údaje se vyplňují u jednotlivých sčítaných osob. Jejich rozsah opět najdete nejlépe ve vzoru tištěného formuláře.

Zde si zdůrazněme, že jediný rozdíl mezi vyplňováním údajů o respondentovi (který je vždy první osobou na seznamu) a o ostatních osobách se týká jejich identifikačních údajů. Ve formuláři totiž musí být zadány takové údaje, které umožňují tuto osobu jednoznačně identifikovat. Konkrétně musí být zadáno buď její rodné číslo, nebo číslo (a typ) osobního dokladu a datum narození. ZDROJ https://www.lupa.cz/clanky/scitani-lidu-domu-a-bytu-2021-jak-bude-fungovat-elektronicky/